Dálko daleká

Samson

1:KdByž jde večer slG#munce chrápat zBa modrG#mavej lBes,
zaplápolá zlG#matej západ, hnBed bych dG#mo něj vlFez',
stBmýská se mi pFmo tý zemi, cBmo se skrejvá zFma horou,
zBmamířím k ní v G#okamžení svF#ou toulavou pFohorou.
R:DBmálko dD#malekFá, tBmuláků jsi láska D#modvěkFá,
jBmenom kdybys jC#ednu vadu nFeměla,
kdBmyby sis nás nC#edržela Fod těla,
dBmálko, dD#málkoF, kBmoho zmámíš, tC#en se nFačeká.
2:Táhnu pouští, bahnem, křovím, do červenejch skal,
táhnu k řekám oranžovejm, k zlatejm kobylám,
rychlík v barvě pomeranče míří k žlutejm horám,
až se vrátím zpátky k Manče, zlíbám ji a zvolám:
R:Dálko daleká, tuláků jsi láska odvěká,
jenom kdybys jednu vadu neměla,
kdyby sis nás nedržela od těla,
dálko, dálko, kdo tě chytí, ten ti naseká.
3:Táhnu za ní přes pohoří sedmdesát let,
tam, kde západ tudě hoří, vorvanej jsem kmet,
zlatá země pořád couvá jak divoký zvíře,
jako panna nelíbaná směje se mý víře.
R:Dálka daleká tuláků je láska odvěká,
jenom kdyby jednu vadu neměla,
kdyby si je nedržela od těla,
dálko, dálko, kdo tě chytí, ten tě voddělá,
dBmálko, dD#málkoF, dBmálkoF dBaleká ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:19:08.667+00:00
Výsledky hledání: